Paparazzo

Dějiny lidstva mají mj. tu vlastnost, že ústí do přítomnosti. Čím více se jí blíží, tím víc se mění badatel z nudného šmudly s klotovými rukávy a s nosem zabořeným do zaprášených foliantů v agilního chlapíka vyzbrojeného kvalitní technikou, který šmejdí kolem celebrit a snaží se postihnout jejich slabé stránky.

A tak se Petr Zídek, v posledním magazínu LN Pátek z 9. března zaměřil na choť nynějšího premiéra Radku Nečasovou. Zatím se mu podařilo zjistit jeden znepokojující a pobuřující detail, totiž nedostatek jakýchkoli znepokojujících a pobuřujících detailů. Neví se, kde se pasní Nečasová narodila, jak se jmenovala za svobodna, co dělají její rodiče a zda má nějaké sourozence. Chybějí údaje o jejích dobročinných aktivitách a její fotografie zdaleka nedosahují kvality těch, jimiž ozdobily předvolební kalendář své strany aktivistky Věcí veřejných. Odtud vyvozuje pan Zídek závěr, že paní Nečasová nechce s manželem sdílet jeho svět. Odpověď proč prý musíme přenechat budoucím historikům.

Tak především, před závorku je třeba vytknout toto: premiér je veřejný činitel a je legitimní žádat na něm informace o jeho minulosti i přítomnosti. Jeho manželka žádný veřejný činitel není a má právo veřejně činná nebýt a své soukromí si chránit jako kdokoli jiný. Pokud na tomto právu úporně trvá, dává zároveň najevo jakousi bezbrannost, což přitahuje různé predátory. Vyvozovat, že nesdílí s mužem jeho svět, je trochu moc.

Jako oběť honitby není přitažlivá kvůli sobě, ale kvůli svému manželovi. Chuť roste tím víc, čím méně se toho o něm kompromitujícího ví a čím víc lovci z toho či onoho důvodu nesedí.

A pokud jde o přenechání budoucím historikům, není pan Zídek zase až tak velký altruista: na závěr článku vyzývá čtenáře, aby posílali informace, které by dokázaly zaplnit „bílá místa“ v životě paní Nečasové na uvedenou e-mailovou adresu. Je to něco jako pokus o organizaci jakési amatérské ABL. Jsem sám, komu to připadá nechutné?

Lidové noviny 15. března 2012