13.7. - 23.9.2004

ARCHIV

Jak to hodlá zařídit pan Balšínek

V minulém čísle časopisu Týden uveřejnili rozhovor s paní Hahnovou. Paní Hahnová v něm. mj. vyjádřila názor, že individuím, jako jsem já, se dostává v českých médiích nepřiměřeně mnoho místa. Zjevně by se s tím mělo něco dělat. Zopakovala tak to, co před ní napsali do Literárních novin šéfredaktor Jakub Patočka a ještě kdosi, jehož jméno jsem zapomněl. Prožil jsem své mládí v komunistickém Československu šedesátých let. Komunističtí potentáti tehdy čas od času sahali k podobným vyjádřením, když jim někdo šel na nervy (měli taky poměrně účinné prostředky, jak to místo přiměřeně omezit), ale i oni už byli tehdy nalomeni a cítili v skrytu duše, že vydávat takové proklamace je stručně řečeno prasárna. Že se to prostě nedělá. Protože mi tahle zásada uvázla v duši, obrátil jsem se na šéfredaktora Týdne pana Balšínka dopisem, který zde dávám k dispozici.(Zároveň jsem ho požádal o jeho otištění):

Pan
Dalibor Balšínek
Šéfredaktor časopisu Týden

Praha, 14. září 2004

Vážený pane šéfredaktore,

V 38. čísle Vašeho časopisu jsem si se zájmem přečetl rozhovor Daniela Kaisera s Evou Hahnovou. V rozhovoru se mj. praví: "Myslím si, že se malé skupině lidí v českých médiích dostává nepřiměřeně mnoho místa". K těmto lidem, jak z dalšího vyplyne, náležím údajně i já. Chtěl bych se Vás v této souvislosti zeptat na tři věci:

Považujete za normální a slušné říkat takové věci?
Pokud ne, proč je tisknete?
Pokud ano, co hodláte Vy a Vaši spolupracovníci učinit pro to, aby se mi v českých médiích dostalo přiměřeně méně místa?

S pozdravem
Bohumil Doležal

Pan Balšínek mi odpověděl jen na poslední otázku, sice nepřímo, ale zato velmi názorně a srozumitelně. Můj dopis neotiskl.

-bd-